Skončila dlouhá zima a srdce každého závodníka AOS se již těšilo, kdy konečně bude moci sednout do autíčka a začne brouzdat krajinou.

Na Ústeckoorlicku se poprvé tato možnost objevila 26. března od 17.30 hod, kdy začala prezentace na 1. ročník nočního závodu Orlická noc. Ještě týden předtím to vypadalo, že závod bude zároveň závodem zimním, ale příroda se umoudřila, sníh v dolinách roztál a tak se mohlo vyrazit na start jarního nočního závodu.

Na startu se sešlo 7 posádek a nutno pravdu říci, že kdyby závod nekolidoval se společenskými akcemi některých tradičních posádek z Rychnovska, určitě by byla pokořena hranice 10 posádek. I tak se však jednalo o slušnou účast. Posádka z již tradičně nejvzdálenějšího místa přijela z Břeclavi, nově přijela i posádka složená ze samých baronů, respektivě Baronů - otce Barona (známý veterán soutěží AOS na Šumpersku) a jeho syn Baron. Přijeli na zaučenou syna, aby se řemeslo dědilo z otce na syna.

Vše započalo ihned po prezentaci. Posádky si museli splnit krátký a lehký test z pravidel silničního provozu, který měl jeden chyták. Otázky byly převzaty ze skutečných reálných testů a všechny odpovědi byly správné. Bohužel tak nebylo ani pro jednu účastnící se posádku a začalo první přidělování trestných bodů.

Okamžitě po testu následovala zkouška ruční zručnosti a soutěžilo se ve skládání dětského puzzle na čas. Soutěžící se s tímto úkolem hravě vyspořádali, takže si obkreslily jízdu zručnosti, která byla připravena na trase závodu a připravili se na rozpravu.

Po krátké rozpravě (poprvé skutečně krátké) následoval přesun všech posádek na počítačovou učebnu k odstartování 1. etapy celého závodu. Ta se odehrála na obrazovkách PC a kdo má zájem si ji znovu projet, může si ji i s ITI spustit nebo stáhnout z těchto internetových stránek (viz odkaz itineráře nahoře). A protože se jednalo o noční etapu, tak i na učebně se zhaslo a posádky si musely svítit jako na skutečné trati. Většina posádek byla z této nezvyklé situace překvapena a mnozí stěží chápali, jak celou etapu projet. Po mnoha nápovědách se to podařilo a již za 35 minut vyrážely první posádky do nočního terénu ve svých autíčkách do 2. etapy.

Správný průjezd 2. etapy je popsán na jiném místě těchto internetových stránek a tak je zbytečné se tím zaobírat. Spíše je možno se zmínit o několika klíčových místech, které dělaly posádkám problémy. Mnoho posádek neprojelo 1. vložený ITI na 3,1 km od konce města Žamberka, dále některé posádky vyjížděly z bodu K v obci Kunvald v protisměru hodinových ručiček, aby se mohly vrátit zpět do bodu K. ITI však přikazoval průjezd ve směru hodinových ručiček.

Velkým problémem bylo pro několik posádek i hledání trasy v mapě podél Divoké Orlice tak, aby v obci Klášterec nad Orlicí nepřejely most přes Divokou Orlici. Některé posádky ignorovaly i 2. a 3. vložený ITI a jedna posádka důsledně dodržela dopravní značku Zákaz vjezdu s dodatkovou tabulkou, která odkazovala na platnost dopravní značky až za 5 km, a to tak, že se otočila a do cíle 2. etapy přijela z drůhé strany po jiné trase. Jejím štěstím bylo, že se místo přes Letohrad (bylo třeba 2x zapsat písmeno L) vrátila tato posádka přes obec Líšnice (také 2x L). A obecně stále mnoha soutěžícím dělá problém rozlišení, kdy se jede reálně a kdy mapově. A to přitom v tomto závodě měli závodníci k dispozici barevnou mapu. No, ale jak už to někdy bývá, někdo byl spokojen a někdo ne. A přitom se jednalo o vysoký nadstandard!

Po dojetí do cíle 2. etapy závodníci dostali k vyplnění jednoduchý kulturně společenský test, kde u významů slov klika a pecka byly všechny odpovědi správné, jinak byly odpovědi pouze jednoznačné a jako velký chyták se ukázala otázka o významu slova COLOMBO. Všechny posádky si mysleli, že jde o slavného televizního detektiva Columba, ale bohužel špatně; je to název hlavního města ostrova Srí Lanca u indického poloostrova.

A po testu následovala jednoduchá jízda zručnosti na potemnělém parkovišti u Penny Marketu v Žamberku. Průjezd brankami, kuželovým slalomem a vjezd do garáže a to vše jízdou vpřed i vzad nedělal nikomu žádné velké problémy. Jízda zručnosti se tak stala příjemným zpestřením pátečního večera.

Zbývala již 3. etapa, jejíž správný průjezd je uveden zde a je tak zbytečné se o ní rovněž dopodrobna rozepisovat. V podstatě posádky bloudily a hledaly cestu v okolí obcí Česká Rybná a Dlouhoňovice. Nikdo, kdo si přečetl propozice a prováděcí ustanovení s tím nemohl mít problémy. Faktem ale zůstává, že posádky toho měli již před půlnocí v cíli dost a tak po spočítání výsledků se vyhlášení výsledků kvapem přiblížilo. Každý si odnesl nějakou tu cenu a snad se těší na další ročník nového závodu Orlická noc.

Vzhůru do dalšího závodu Orlická noc - ročníku 2005!